|
|
Obnova xerotermního trávníku na výsypce vápencového lomu pomocí výsevu různých hustot semen
Strušková, Eliška ; Kuťáková, Eliška (vedoucí práce) ; Mudrák, Ondřej (oponent)
Rekultivace travních porostů pomocí výsevů původních druhů semen je jednou z nejčastěji používaných možností obnovy zejména v případech, kdy podmínky na lokalitě nejsou příliš příznivé pro spontánní sukcesi, například kvůli absenci zdrojové populace v okolí. Přestože se výsevová rekultivace běžně používá, nepanuje dosud shoda na tom, jaké hustoty výsevu jsou dostatečné pro obnovu cílového společenstva. Cílem této práce je posoudit vliv hustoty výsevu na druhové složení obnovovaného společenstva xerotermních trávníků na dvou různých substrátech na výsypce vápencového lomu Čeřinka v Českém Krase v průběhu osmi let od samotného začátku rekultivace. Zároveň posuzuje i vliv následného managementu lokality, konkrétně pastvu. Výsledky mé práce ukazují, že hustota výsevu má vliv na složení společenstva i na celkovou pokryvnost vegetace pouze v prvních pěti až šesti letech vývoje a pouze na vytěženém materiálu z lomu, zatímco na ornici už od počátku společenstvo signifikantně neovlivňuje a sukcese na tomto typu substrátu zatím nesměřuje ke společenstvu suchých trávníků. Pastva podporuje vývoj vegetace směrem ke společenstvu suchých trávníků a potlačuje nežádoucí ruderální druhy. Tyto poznatky mohou posloužit při obnově podobných lokalit. Klíčová slova: rekultivace, vápencový lom, ekologická obnova, výsev...
|
|
|
Vývoj stepních společenstev v rámci rekultivace vápencových výsypek
Turek, Pavel ; Münzbergová, Zuzana (vedoucí práce) ; Kladivová, Anna (oponent)
Moje bakalářská práce zpracovává pohledy na metody rekultivace a obnovy vápencových výsypek, které jsou z hlediska ekologie velice zajímavé lokality. Ve stručnosti jsem poukázal na negativa a pozitiva jednotlivých používaných metod, jako je rekultivace, která má rychle obnovit vegetační kryt, ale je hodně nákladná a druhy které se na rekultivovaných lokalitách objevují, nejsou zdaleka tolik vzácné jako na stanovištích, které jsou ponechány přirozené sukcesi. Přirozená sukcese přináší nejlepší výsledky, pokud je lokalita v blízkosti zdroje semen. Rekultivované plochy vykazují signifikantně nižší biodiverzitu a oproti přirozené sukcesi ztěžují ochranu vzácných a klíčových druhů. Abychom se tomuto vyhnuli, můžeme spíše než rekultivace v některých případech volit drobnější zásahy, a tyto zásahy dělat citlivě a při maximálním možném pochopení principu sukcese. Zmínil jsem se o důležitých faktorech, jako jsou mikroklima, půdní podmínky a zdroj semen, které sukcesi mohou ovlivňovat i o legislativě a zákonu o odpadech, které do značné míry souvisí, jakým způsobem v praxi probíhá obnova narušených stanovišť.
|
|
|
Možnosti adaptace lomu Kotouč ve Štramberku
Kubincová, Eliška
Tato bakalářská práce osvětluje stávající známé možnosti adaptace lomů s konkrétním příkladem modelového území na hoře Kotouč ve Štramberku. Celá práce se skládá ze dvou částí. Cílem teoretické části je zpracovat literární rešerši věnující se druhům revitalizací lomů, problematice pozitiv a negativ jejich existence, zásadám a postupům jejich zpracování. Dále pak zmiňuje historii těžby a na příkladech prezentuje vhodné úpravy bývalých lomů. Tyto materiály nám pak pomohou vytvořit kvalitní základ pro práci s řešeným územím. Druhá, návrhová část, analyzuje všechny důležité aspekty pro následné zpracování zahradně architektonické studie. Na základě těchto průzkumů a předchozí literární rešerše je vypracováno řešení prostoru lomu s důrazem na vytvoření kvalitního a funkčního prostředí s respektem k přírodnímu potenciálu lomu.
|
|
|
Vývoj stepních společenstev v rámci rekultivace vápencových výsypek
Turek, Pavel ; Münzbergová, Zuzana (vedoucí práce) ; Kladivová, Anna (oponent)
Moje bakalářská práce zpracovává pohledy na metody rekultivace a obnovy vápencových výsypek, které jsou z hlediska ekologie velice zajímavé lokality. Ve stručnosti jsem poukázal na negativa a pozitiva jednotlivých používaných metod, jako je rekultivace, která má rychle obnovit vegetační kryt, ale je hodně nákladná a druhy které se na rekultivovaných lokalitách objevují, nejsou zdaleka tolik vzácné jako na stanovištích, které jsou ponechány přirozené sukcesi. Přirozená sukcese přináší nejlepší výsledky, pokud je lokalita v blízkosti zdroje semen. Rekultivované plochy vykazují signifikantně nižší biodiverzitu a oproti přirozené sukcesi ztěžují ochranu vzácných a klíčových druhů. Abychom se tomuto vyhnuli, můžeme spíše než rekultivace v některých případech volit drobnější zásahy, a tyto zásahy dělat citlivě a při maximálním možném pochopení principu sukcese. Zmínil jsem se o důležitých faktorech, jako jsou mikroklima, půdní podmínky a zdroj semen, které sukcesi mohou ovlivňovat i o legislativě a zákonu o odpadech, které do značné míry souvisí, jakým způsobem v praxi probíhá obnova narušených stanovišť.
|
|
|
Vývoj stepních společenstev v rámci rekultivace vápencových výsypek
Turek, Pavel ; Münzbergová, Zuzana (vedoucí práce) ; Kladivová, Anna (oponent)
Moje Bakalářská práce zpracovává pohledy na metody rekultivace a obnovy vápencových výsypek. Ve stručnosti jsem poukázal na negativa a pozitiva jednotlivých používaných metod. Zmínil jsem se o legislativě, rezervních fondech a zákonu o odpadech, dále o vzniku vápence, o praktickém využívání a jeho těžbě. V práci je kapitola i o možných proměnné ovlivňující sukcesi na lokalitě a příklady nejčastějších disturbovaných míst vhodných k obnově.
|
|
|
Společenstvo epigeických brouků aktivního vápencového lomu
TULACHOVÁ, Marie
V této práci bylo studováno společenstvo epigeických brouků v činném vápencovém lomu Černý Důl. Lokalita se nachází v ochranném pásmu Krkonošského národního parku přibližně 7 km od Vrchlabí. Byla použita metoda padacích pastí, jako konzervační médium byl vzhledem k povaze místa zvolen netoxický nasycený roztok NaCl. Pasti byly umístěny na horních třech z pěti etáží lomu, na každé z nich bylo položeno 50 pastí. Celkem bylo odchyceno 2024 jedinců řádu Coleoptera. Nejčetnější byly čeledi Carabidae (1825 ks), Silphidae (158 ks) a Staphylinidae (24 ks). Celkem bylo na etáži 0 odloveno 726 jedinců, 813 na etáži 1 a 485 na etáži 2. Nejpočetněji se vyskytovaly druhy Pterostichus melanarius (529 ks), Abax parallelepipedus (455 ks) a Abax ovalis (339 ks). Bylo zaznamenáno 11 eurytopních druhů, 17 antropogenních druhů a 1 reliktní druh (Cychrus attenuatus). Byl zjištěn index antropogenního ovlivnění společenstev střevlíkovitých ISD jako 34,74, tedy společenstvo "ovlivněné". Z čeledi Staphylinidae byl nejčetnější druh Platydracus stercorarius (6 ks), z čeledi Silphidae druh Nicrophorus vespilloides (100 ks).
|
host ::
RSS.